Historický román sovětského autora z doby tisíc roků před Kristem líčí zážitky mladého Řeka sochaře Pandiona, jenž se na svých cestách za starými uměleckými památkami dostane do egyptského otroctví. Výstižně kreslí autor sochařovo strádání v sídle egyptského faraóna, dřinu a útisk tisíců otroků a přepych a rozmařilý život faraóna a jeho družiny. Odhaluje poměry v říši faraónů a neudržitelnost tohoto společenského řádu, vybudovaného na nelidském zotročování chudiny. Seznamuje nás s hrdinným bojem otroků za svobodu, zasvěceně popisuje svět starověku a starou egyptskou kulturu a líčí četné příhody a dobrodružství, které otroci prožijí na svém útěku v afrických pralesích. I když se děj odehrává v době velmi dávné, má pro současného čtenáře aktuální význam. Zdůrazňuje důležitost kolektivní spolupráce a jednotného postupu všech utiskovaných, přístupnou formou řeší vývoj sochaře Pandiona z vyhraněného individualisty v člověka kolektivně cítícího. Živě a poutavě zachycuje události, jejich vztahy, dosah a politický smysl na lidech skutečně živých, na lidech majících srdce i rozum, sílu a především víru ve spravedlnost. Knihu I. Jefremova lze označit za dílo více než zajímavé, jehož předností je jasné ideové pojetí a zaměření. Děj knihy má bystrý spád a svou svěžestí a bezprostředností našeho čtenáře jistě zaujme, poučí a pobaví