Géniem zkázy v tomto románě, odehrávajícím se v předválečném Německu, je vědec pracující na výzkumu mozku, který zdánlivě zanechává vědecké kariéry a přijímá místo v sekretariátě velké banky, avšak ve skutečnosti uskutečňuje zde své smělé plány na ovládnutí světa

Prvotina známého spisovatele umístila děj do Sargasového moře. Sem odnášejí neprozkoumané proudy vraky ztroskotaných lodí. Tak vznikne umělý ostrov, hřbitov a muzeum lodí, na němž tráví zvláštní život jeho obyvatelé. Dojde tu ke konfliktu, vyvolanému touhou po zlatě a moci, který pro leckoho končí katastrofou. Rovnocennou složkou tohoto dobrodružného děje jsou popisy mořské zvířeny a starých lodí…

Svazkem „Člověk, který našel svou tvář“ zahajujeme vydávání spisů Alexandra Běljajeva — zakladatele vědeckofantastického žánru v Sovětském svazu. A. Běljajev se narodil roku 1884 a zemřel roku 1942. Svou literární dráhu nastoupil roku 1928. Jeho vskutku originální fantasie zahrnuje ty nejpodivnější náměty z nejrůznějších vědních oborů — biologie, medicíny, fysiky, techniky, astronautiky atd. S dvěma Běljajevovými romány „Hlava profesora Dowella“ a „Člověk obojživelník“ měli naši čtenáři možnost se seznámit ve vydání „Kapky“ z roku 1958. Přesto, že jde o autora staršího, jehož dílu je dnes kolem třiceti let, je i dnes živé a má stále ještě co říci dnešnímu mladému čtenáři, jemuž je celé spisovatelovo dílo určeno

Vědeckofantastický román, jehož děj je položen na argentinské pobřeží. Hlavní postavou románu je „Ichtyandr“, člověk-ryba, člověk, jemuž geniální operace umožňuje žít pod vodou i na souši. Tento člověk, který děsí rybáře i odvážné lovce perel, se stane předmětem spekulace podnikavého obchodníka. Příběh byl i zfilmován